co mladý vystavovatel vlastně dělá?
A) Jak by měla být soutěž hodnocena: - práce rozhodčího
Mladý vystavovatel je soutěž určená dětem. Berou ji s velkou vážností a je na nás rozhodčích, abychom jejich výkony, i když budou nedokonalé, nepodceňovali. Se soutěžícími je nutno jednat s patřičnou vážností a jejich výkony hodnotit jasně a srozumitelně. Pro soutěž určený posudkový list přesně specifikuje oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost. Bodové hodnocení umožňuje poměrně přesné ohodnocení a z maximálního možného počtu bodů je jasně vidět, co má z hleiska výsledku větší, nebo naopak menší důležitost.
- Soulad mezi vystavovatelem a psem (15 bodů). Hodnotí se v průběhu celého posuzování. Rozhodčí v tomto případě sleduje, jak se soutěžící ke psovi chová. Jak je schopen jej pochválit či naopak mu dát najevo nespokojenost. Zda se věnuje psovi i v okamžiku, kdy rozhodčí hodnotí některého z jeho kolegů. Do jaké míry pes reaguje na povely. Důležité je, jak soutěžící navazuje kontakt s cizím psem v okamžiku, kdy si děti psy mění. Pokud během posuzování začne soutěžící psa fyzicky trestat, měl by z této disciplíny obdržet 0 bodů a být z další soutěže vyřazen.
- Správnost předvedení dle zvyklostí u jednotlivých plemen (15 bodů). Tuto disciplínu lze rozdělit z několika pohledů. Hodnotí se správnost předvedení dle příslušnosti k plemeni. Jinak se vodí nebo staví německý ovčák, jinak čivava. Posuzuje se schopnost ukázat psa nejen v pohybu, ale i v požadovaném postoji. U plemen, kde je to obvyklé, by měl mladý vystavovatel předvést psa i na stole. Je třeba sledovat soutěžící v průběhu celého posuzování. Pokud se snaží mít psa výborně předvedeného jen v době, kdy jej rozhodčí hodnotí, jedná se o chybu. Velmi důležité je předvedení v pohybu. Mladý vystavovatel by měl psa předvést po obvodu kruhu, po obrysu písmene T a L a do trojúhelníku. Platí zásada, že pes musí být vždy blíž k rozhodčímu než předvádějící. V praxi to znamená, že v určitém okamžiku si soutěžící psa přehazuje z levé strany na pravou. Při stejné kvalitě předvedení hrají roli i takové drobnosti, jako přesné obraty, dodržování rovného směru i využití celé velikosti výstavního kruhu. I v případě statického posuzování je nutné, aby pes byl vždy blíže k rozhodčímu než soutěžící. Rozhodčí většinou nechá mladé vystavovatele postavit psy do optimálního postoje a pak mezi nimi prochází (děti stojí v řadě a rozhodčí dělá jakýsi "slalom"). Děti se i se psy musí otáčet tak, aby rozhodčímu nezakryly pohled na psa.
- Možnost kontroly chrupu (5 bodů). Mladý vystavovatel by měl být schopen předvést skus psa i ukázat chrup tak, aby rozhodčí mohl spočítat zuby. Je třeba dbát na bezpečnost a odhadnout, které dítě psa zvládne a kde by mohlo eventuálně dojít k neočekávané reakci psa.
- Předvedení psa ve skupině (5 bodů). Soutěžící musí prokázat, že dokáže zvládnout a výstavně předvést psa ve větší skupině. Hodnotí se pravidelnost pohybu, dodržování rozestupu a hlavně to, zda mladý vystavovatel psa i v kolektivu dalších zvířat zvládne a opravdu jej předvádí.
- Vyjádření příslušnosti psa k plemeni (5 bodů). Tato část patří k nejméně důležitým. Pokud pes vypadá jako jedinec plemene, ke kterému má příslušet není třeba ubírat body. Trochu složitější je situace u plemen,která se upravují. Pes by měl alespoň trochu splňovat požadavky na úpravu srsti. V této části hodnocení by se také mohly projevit nedostatky v péči o psa (špinavý, zanedbaný).
- Vhodnost oblečení vystavovatele (5 bodů). Soutěžící by měl být oblečený tak, aby se mohl volně pohybovat. Jeho oblečení by mělo kontrastovat s barvou psa. Za nevhodné lze např. považovat bílé oblečení při předvádění bílého psa. Do určité míry by se zde měla zobrazit i skutečnost, že výstava je svým způsobem společenská událost (tepláky na ní nepatří). Naopak není rozumné preferovat přemrštěné oblečení dětí.